Ve svých tělech nejsme sami. Po celý život nás provází přibližně 100 bilionů bakterií. Celkový soubor těchto mikroorganizmů označujeme jako lidský mikrobiom. Největší část se nachází ve střevech a je známá jako střevní mikroflóra. Mikroorganismy se však nevyskytují pouze v trávicím traktu. Bohatá společenství bakterií se nacházejí také v ústní dutině, na kůži, na pokožce hlavy a ve vagíně.

Probioterapie vychází z předpokladu, že mikrobiom je ústředním prvkem lidského organizmu. Člověka je proto třeba vnímat jako holobiont — komplexní organizmus tvořený soužitím eukaryotických buněk (např. lidských) a mikroorganizmů, které s ním žijí v symbióze a vzájemné podpoře.

Ačkoli se většina studií zaměřuje na trávicí systém, nesmíme zapomínat ani na mikrobiom přítomný v jiných oblastech — na pokožce, ve vagíně a v ústní dutině. Mimochodem, věděli jste, že složení mikrobiomu se výrazně liší podle toho, kde se v těle nachází?

Osoba patrząca przez mikroskop laboratoryjny.

PROJEKT LIDSKÉHO MIKROBIOMU

Donedávna stál výzkum lidského mikrobiomu spíše na okraji vědeckého zájmu. Vliv mikrobiomu na vývoj člověka, jeho fyziologii, imunitu a trávení byl do značné míry velkou neznámou.

Zlom nastal v roce 2008, kdy americký Národní institut zdraví (NIH) zahájil Projekt lidského mikrobiomu (Human Microbiome Project - HMP), jehož cílem je identifikovat mikrobiální komunity v našem těle a analyzovat jejich roli ve vztahu k lidskému zdraví a nemocem.

Studie ukazují, že mikrobiom se začíná vyvíjet už před narozením. Malé množství bakterií je přítomno v děloze, placentě a plodové vodě. Přestože je plod vystaven bakteriím již v děloze, nejdůležitější kolonizující bakterie se k němu dostanou během přirozeného porodu matčinými porodními cestami. Tyto bakterie jsou naprosto zásadní pro budování silného mikrobiomu a dobře fungujícího imunitního systému.

Lidské buňky tvoří pouze 43 % celkového počtu buněk v těle, zbývajících 57 % připadá na bakterie, houby a jednobuněčné eukaryoty žijící v našich střevech, ústní dutině, na kůži a v ženském reprodukčním systému. Celkem máme více než 1,5 bilionu bakterií!

SLOŽENÍ MIKROBIOMU

Složení mikrobiomu se výrazně liší podle toho, kde se v těle nachází. Mikrobiom v trávicím traktu se od toho ve vagíně liší jak množstvím, tak typy bakterií.

Rozmanitost mikrobiomu ovlivňuje mnoho faktorů – prostředí, strava a genetika. Člověk žijící v poušti má jiný mikrobiom než někdo, kdo žije u moře. Je zajímavé, že složení mikrobiomu vykazuje značnou podobnost u příbuzných osob nebo u lidi, kteří obývají stejnou domácnost. I přes tyto podobnosti platí, že přesné poměry a typy jednotlivých bakterií se liší člověk od člověka – mikrobiom je individuální jako otisk prstu.

BAKTERIÁLNÍ REVOLUCE

Zájem o mikrobiom a zejména o probiotika vzrůstá rychlým tempem. Tento trend je poháněn rostoucím vědeckým výzkumem a také čím dál vyšší informovaností široké veřejnosti. Trh s farmabiotiky (léčivy na bázi mikroorganizmů) a probiotiky se dynamicky rozvíjí, zejména u produktů podporujících trávicí systém a zdravé trávení. Zároveň roste poptávka po bezpečných volně prodejných lécích, což vede k masivním investicím do společností zabývajících se genomickým výzkumem.

Zajímavý vědecký zdroj:

Mitchell CM, Haick A, Nkwopara E, et al. Kolonizace horního genitálního traktu vaginálními bakteriálními druhy u netěhotných žen. Am J Obstet Gynecol. 2015 květen;212(5):611.e1–9. doi:10.1016/j.ajog.2014.11.043. Epub 2014 16. prosince. PubMed PMID: 25524398; PubMed

Central PMCID: PMC4754962.